Černobyl je synonymem jaderné havárie a málokdo si uvědomí, že ukrajinské město Černobyl existovalo i před rokem 1986. Jeho historie sahá až do dvanáctého století. Městečko bývalo důležitým dopravním a obchodním uzlem. Před havárií elektrárny zde žilo asi 10 000 obyvatel. V 19. století byla převážná část z nich židovského původu a Černobyl byl jedním z center židovského hnutí chasidismu. Nedaleko od Černobylu začalo v roce 1970 vznikat nové město Pripjať, které později obývali zaměstnanci elektrárny s rodinami. Před havárií v něm žilo asi 50 000 lidí.
Severní Ukrajinou, kde obě města leží, teče řeka Pripjať, přítok Dněpru. Jihovýchodně od Černobylu je Kyjevská přehrada, dlouhá víc jak 100 km. Většinu severní Ukrajiny zvané Polesí tvoří nížiny. I když je v oblasti kolem elektrárny stále zvýšená radiace, skupina zejména starších lidí, se rozhodla do Černobylu vrátit. Kromě nich zde pobývají také úředníci a zaměstnanci elektrárny, kteří se starají o radioaktivní zónu. Ti se ovšem po týdnu střídají. Navíc v poslední době se do okolí elektrárny mohou dostat i odvážlivci s organizovaným zájezdem. Turisté musí mít nejspíš pocit, že se ocitli mezi kulisami ze sci-fi filmu. Opuštěné zařízené byty, prázdné školy, restaurace ale také zboží ve výlohách obchodů a stromy a keře rostoucí přímo z chodníku. Účastníci zájezdu se dostanou i do bezprostřední blízkosti havarovaného reaktoru. I když tady vlastně nic děsivého neuvidí. Všechno přikrývá betonový sarkofág. Podle vědců je maximální roční dávka zaměstnance elektrárny asi 50 mSv. Smrtelné ozáření je 7000 mSv. Někteří odborníci soudí, že krátkodobý pobyt v Černobylu a okolí není příliš nebezpečný. Přesto je potřeba dodržovat přísné zásady bezpečnosti. Nesmí se nic odnášet, nedoporučuje se nic jíst ani pít a po návratu domů všechno oblečení aspoň dvakrát vyprat.Kdo chce do Černobylu opravdu jet, stačí objednat zájezd buď u ukrajinské agentury, nebo rovnou u některé z českých cestovních kanceláří.