Zkáza vzducholodi Hindenburg

Stejně jako Titanic, který se měl stát chloubou lodní dopravy, měla vzdušnou slávu převzít honosná stavba vzducholodi Hindenburg. Bohužel stejně jako Titanic se obří vzducholoď, jejíž délka byla jen o necelých 25 metrů kratší, stala obětí neštěstí, jehož příčina není do dnešní doby objasněna. Jasný je pouze fakt, že v jejích útrobách zemřelo několik desítek lidí a let obří lodi, místo slávy z přeletu oceánu, ukončil éru vzducholodí jako takových.

Jaký byl Hindenburg?

Vzducholoď Hindenburg byla německá vzducholoď, postavená mezi světovými válkami. Měla navázat na historii zepelínů, které byly využívány za první světové války. Německo se v této době začalo soustředit na výrobu velmi luxusních a velmi výjimečných lodí. A právě Hindenburg měl překonat veškerá očekávání ve své velikosti a vybavení. Trup lodi byl doutníkového tvaru a obsahoval dvě paluby s 25 kabinami. Na spodní palubě se nacházel sprchový kout, bezpečná kuřárna a kabiny mužstva. Z boku byla loď zčásti prosklená a umožňovala tak po celou dobu cesty výhled ze vzducholodi. Loď byla uzpůsobena pohodlnému převozu zhruba 100 lidí, ale na kratší trasy se počet pasažérů mohl zvýšit až na 150.

Autor: U.S. Department of the Navy. Bureau of Aeronautics. Naval Aircraft Factory, Philadelphia, Pennsylvania (USA).

Konec očekávané slávy

Luxusní vzducholoď Hindnenburg se vydala na svou poslední cestu 3. května 1937. Na její palubě bylo celkem 97 cestujících. Cílem letu byl Lakehurst, letiště na východním pobřeží USA. Během cesty však došlo z důvodu povětrnostních podmínek, téměř ke čtrnáctihodinovému zpoždění. Až krátce po devatenácté hodině se vzducholoď přiblížila k zemi. Během přistávání došlo k narušení rovnováhy a celý manévr se zkomplikoval. Krátce před půl osmou, vyšlehly ze zádi lodi plameny. Během chvilky byla loď v plamenech a hořící padala k zemi. V troskách vzducholodi nalezlo smrt 35 lidí. Zda byly příčinou katastrofy složité přistávací manévry, nebo statická elektřina, kterou se loď nabila během průletu bouřkou, se nikdy nezjistilo.

Faktem je, že původně plánované helium, které mělo být využito jako nosný plyn, bylo z důvodu nedostupnosti nahrazeno vysoce hořlavým vodíkem, díky němuž mohl požár vzniknout. Poslední neprokázanou možností byl fakt, že vzducholoď Hindenburg byla chápána jako symbol nacismu a to mohl být důvod k jejímu zničení. Zda je zmíněná verze pravdivá se asi nikdy nedovíme, ale pravdou je, že katastrofa vzducholodi Hindenburg zničila dokonale touhu veřejnosti, nadále využívat tento druh přepravy.

Autor: Gus Pasquerella